Ryba smrdí od hlavy

O manipulujících psychopatech, vládcích světa a moci.
V roce 2008 zachvátila svět mohutná finanční krize. Její rozsah šokoval většinu expertů. Spolu s mnoha osobnostmi jsme si položili otázku – jak je to možné? Co je v západním společenském systému hlavou ryby („fishead“), která podle lidového rčení smrdí jako první a způsobuje, že je naše společnost náchylná na nečekané katastrofy takového druhu? Jako by světové elity – bankéři, manažeři i politici – zcela selhali ve svých rolích. Možná stojí za to začít odtud. Kdo jsou lidé, kteří drží moc a jejich rozhodnutí mají přímý či nepřímý dopad na životy milionů ostatních?

Jedna z odpovědí přišla z nečekané strany – od předních odborníků na psychiatrii, kteří díky novým diagnostickým technologiím odhalují nemilosrdnou pravdu: Každý stý člověk žijící v západní společnosti trpí některou z forem psychopatie. Ačkoliv tento pojem zná nepoučený laik spíše z filmů o masových vrazích, ve skutečnosti se jen pouhý zlomek jedinců z této skupiny dopouští násilné trestné činnosti, za kterou nakonec skončí ve vězení.Mnohem větší zastoupení mají neviditelní psychopati mezi námi, jejichž diagnóza je dobře maskována a často není známa ani jim samým. Tito lidé trpí formou poškození mozku a jejich reakce na mezilidské vztahy nevykazují obvyklé rysy, jako je svědomí, soucit či empatie. Přesto (anebo právě proto) bývají podle konvenčních měřítek velmi úspěšní a často zastávají vedoucí a řídící pozice. Mohou být nekontrolovatelní psychopati na vlivných postech hrozbou pro stabilitu komplikovaného řádu západní společnosti? Nepředstavují „fishead“, který hledáme?

Ale obraťme na chvíli naši pozornost jinam. Od počátku devadesátých let zahajuje svůj zlatý věk jiný neviditelný fenomén. Dochází k rapidnímu nárůstu spotřeby antidepresiv a anxiolytik (léků proti úzkosti) – jinými slovy pilulek štěstí. Tyto léky milují všichni: pacienti, lékaři i výrobci. Jejich konzumenti bývají výkonní, spokojení, bez zbytečného ostychu. Lékaři si připadají mocní, k zázraku stačí jediný recept. A farmaceutické firmy počítají zisky. Konzumace pilulek štěstí začala být chápána jako moderní a přijatelný způsob řešení psychických obtíží mezi všemi vrstvami západní společnosti. V určitém životním období přiznává užívání těchto léků každý třetí dospělý Američan a výjimkou dnes nejsou ani domácí mazlíčci, kteří končí na antidepresivech po smrti majitele. Avšak pilulky štěstí nefungují jako pračka, myčka nebo jiní pomocníci v domácnosti, které nám přinesla technologická revoluce. Chemický zásah do normálního fungování mozku odstraňuje nejen depresi a úzkost, ale také přirozený pocit zodpovědnosti a schopnost adekvátně hodnotit riziko. A taková změna se snadno promítne do každodenních rozhodnutí. Zatímco na individuální úrovni můžeme činit chybné úvahy v souvislosti s vlastním majetkem a životem, politici a manažeři velkých korporací mají moc činit chybné závěry ohledně majetku a životů nás všech. Zdá se, jako by naše společnost byla plná šťastných lidí. Rozesmáté tváře vidíme všude – v televizi, novinách, časopisech. Jak ohromný posun se udál za pár stovek let, kdy jsme byli obklopeni zejména trpícími tvářemi svatých? Nepředstavuje však naše lačná touha po štěstí – štěstí za jakoukoliv cenu – naprosto chybný cíl, za který jednou všichni draze zaplatíme? „Fishead“, který se pokoušíme objevit?

Chceme stále víc. Kdo z nás dokáže říct dost? Co mám, mi stačí a jsem za to vděčný? Chceme více štěstí a nestydíme se ho získávat instantně v prášku, nikoliv jako přirozenou odměnu za dobře vykonanou těžkou práci nebo za konečný úspěch po dlouhém čase sebezapírání. Psychopati touží získat více moci, avšak nikoliv proto, aby ze svých vedoucích pozic mohli prospívat celku, ale pro moc samu, neboť ta je často jedinou náplní jejich prázdných životů.

Mezitím se svět stává stále globálnější, lidé závislejší na svém pohodlí, a světové bohatství se nevyhnutelně koncentruje v rukou úzké skupiny lidí. Celý systém začíná být víc než kdy dříve náchylný na selhání globálních rozměrů… V současné civilizaci se obrovská akumulace intelektuálního poznání dostala do masivního nepoměru s emoční vyzrálosti. Nepředstavuje „fishead“ celý tento vývoj, ke kterému bez otázek a s velikým úsměvem na rtech důvěřivě směřuje naše společnost? (Česká televize)

I am fishead

Každá podstatná a trvalá změna začíná uvědoměním. Film vnímá svět prostřednictvím Roberta Hareho a Paula Babiaka, významných psychologů zabývajících se řadu let tématem psychopatie, a odhaluje šokující poznatky pro nás i naši společnost.

V naší kultuře nejenže připisujeme lidem s psychopatickými sklony pozice nejvyšší moci, ale také je uctíváme jako hrdiny a osobní vzory. Tvůrci se ponořili do světa korporací a jednotlivců, kteří drží ekonomicko-sociální moc, aby nám odhalili pravdu o strukturách, ve kterých žijeme. Kdo jsme my – jaká jsou naše vlastní přesvědčení a role? Ryba, jak se říká, smrdí od hlavy, ale změna začíná v nás.

Filmem provází Peter Coyote. Účinkují: Profesoři Philip ZimbardoRobert D. Hare – přední experti na výzkum psychopatie jako fenoménu dnešní doby, bývalý český prezident Václav Havel, spisovatelé Gary Greenberger a Christopher Line a profesor Nicholas Christakis.

Provokativní pohled na svět, v němž žijeme

Je dobře známou skutečností, že společnost je strukturována jako pyramida. Těch pár lidí na samotném vrcholu vytváří podmínky pro většinu pod sebou. Kdo jsou tito lidé? Můžeme je vinit z problémů, jimž současná společnost čelí? „Ryba smrdí od hlavy.“

Vedeni tímto příslovím jsme se vydali sledovat stopu rybího zápachu. Zjistili jsme, že u lidí na vrcholu existuje mnohem větší možnost, že se jedná o psychopaty, než u zbytku populace. Kdo nebo co jsou psychopati? Nejsou to vždy ty krvežíznivé vražedné příšery, jak je stereotypně zobrazují hollywoodské filmy. Ve skutečnosti mezi ně mohla patřit ta příjemná dáma, se kterou jste dnes ráno mluvili v metru. Nebo by to mohla být učitelka z vaší základní školy, váš usměvavý šéf nebo dokonce váš milovaný partner.

Medicínská definice je jednoduchá: psychopat je osoba, která postrádá empatii a svědomí, tedy vlastnosti, které nás vedou, když si volíme mezi dobrem a zlem a mezi morálním a nemorálním. Většina z nás je podmíněna tak, aby dělala dobré věci. Ne tak psychopati. Jejich vliv na společnost je přitom obrovský, a to přesto, že tvoří sotva jedno procento populace.

Naše hledání rybí hlavy, rozdělené do tří částí, začíná v New York City na Wall StreetKdyž se o společnosti řekne, že je "z Wall Streetu", nemusí to nutně znamenat, že tam sídlí. Spíše to znamená, že provozuje finanční služby. Přitom může mít sídlo kdekoliv na světě. V dnešní době je velké množství zaměstnanců na Wall Street odborníků na zákon nebo finance, pracující pro střední nebo velké firmy. Mnoho podniků v okolí tvoří místní firmy, které uspokojují jejich potřeby...., kde se koncentruje velké množství světové moci. To, co jsme odhalili na tomto malém kousku města, kde vypukla ekonomická krize, má dalekosáhlé důsledky jak pro psychopaty, tak pro nás běžné lidí.

Druhá část filmu se dotýká skutečnosti, že u určitého množství lidí může nadužívání antidepresiv ústit v chování, které zřejmě napodobuje některé psychopatické rysy. Ačkoli nadužívání těchto léků neprodukuje psychopatii, mohou potlačovat emoce a snižovat schopnost empatie u osob, jež je užívají. Mohou mít také opačný efekt, tedy „normalizovat“ emoční prožívání a empatii. Více než třetina západní populace užívá a v některých případech nadužívá tyto léky. Ale proč? Proč chceme brát prášky, které zplošťují nebo normalizují naše přirozené cítění? Myslíme si, že tady určitě zase něco smrdí rybinou.

Nebudeme přehánět, když řekneme, že je to poprvé v historii, kdy nejen vzýváme psychopaty v nejvyšších mocenských pozicích, ale také se v mnoha případech stali vzory našeho chování. A navíc se zdá, že to ani nepovažujeme za problém. Ve třetí části se vracíme k obrazu nás samých, normálních lidí v každodenním životě. Nakolik se lišíme od běžného psychopata? Přejímáním kultury povrchnosti každý z nás možná nechtěně podporuje rybí hlavu.

Albert Einsteinteoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Často je označován za největšího vědce 20. století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. Mezi jeho příspěvky fyzice patří speciální teorie relativity(1905), myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu (1905), vysvětlení Brownova pohybu(1905) a snad nejvíce obecná teorie relativity (1915), která doposud nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách.... řekl: „Svět je nebezpečné místo pro život; ne kvůli lidem, kteří jsou zlí, ale kvůli lidem, kteří s tím nic nedělají.“ Za pomoci rozhovorů s lidmi, mezi něž patří známý profesor psychologie Philip Zimbardo, přední expert na psychopatii profesor Robert D. Hare, někdejší prezident České republiky a dramatik Václav Havel, spisovatelé Gary GreenbergChristopher Lane, profesor Nicholas Christakis a mnoho dalších myslitelů, jsme se ponořili do světa psychopatů a hrdinů a odhalili šokující dopady na nás a naši společnost.